Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 10 letech. V současnosti hraje v big bandu již 11 let. Jednou se chce keramikou živit, ale do té doby musí dělat extrémní lyžování. Hrozně Sleduje hudbu. Nej nej písní je Zavři klarinety když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si klarinet a Já budu chodit po klarinetech. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 13 letech. Do big bandu se připojil v roce 2016. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při kloboučnictví. Sleduje filmy. Například Tři saxofony pro Popelku nebo Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

Na saxofon hraje od svých 10 let. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 1 rok. Přidal se totiž v roce 2025. Kromě hudby se věnuje pojídání másla, okousávání tužky, stanování v zakázaných oblastech a okousávání nohou. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři saxofony když se červenám, Decibely saxofonu a Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů.

V 9 letech začal svižně s trombónem. V 11 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 15 letech saxofon. A u toho už zůstal. V big bandu hraje od roku 2018. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává objíždení letních hudebních festivalů. Hrozně Miluje hudbu. Nejbožštější písní je Decibely saxofonu, a pak hned v pořadí jsou Zavři saxofony když se červenám a Saxofony z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

V 2 rocích začal svižně s zpěvem. V 4 rocích změnil k base. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 8 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Jednou se chce keramikou živit, ale do té doby musí dělat sbírání nerostů a hornin. Miluje filmy. Například Trumpeta se vrací, Ať žijí trumpety!, ale i Dneska to roztočíme, trumpeto. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 12 letech. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2011. To dává dohromady do dneška již 15 let v big bandu. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pěstování fazolí, pískání přes kousek trávy a keramiku. Ale taky zbožňuje stanování v zakázaných oblastech, fandění fotbalu a plavání. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta a brabenec, Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet a Decibely trumpety.

Trombóny

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 12 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2024. Je toho tolik, co dělá. Například miluje vaření, pískání přes kousek trávy a nahánění bodů u kapelníka. Ale taky zbožňuje domácí kutilství, šeptání do hrnce a okousávání tužky. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombón to je moje gusto, Já budu chodit po trombónech, Ezop a trombón a Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 9 letech. Do big bandu se připojil v roce 2011. I přes urputnou snahu stát se mistrem v sbírání nerostů a hornin, je nakonec rád, že dal přednost zalévání zahrady. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trombónech, Trombón a brabenec, Decibely trombónu a Trombón na vrbě.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

Vyzkoušel trombón, pak změnil k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na kytaře. V současnosti hraje v big bandu již 15 let. Je toho tolik, co dělá. Například miluje extrémní lyžování, deskové hry a keramiku. Ale taky zbožňuje okousávání nehtů, akvaristiku a gymnastiku. Je ohromující, že to všechno stíhá. Miluje divadlo. Nej nej hrou je Továrna na kytaru z roku 1922 nebo Kytara noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Basa

V 8 letech začal svižně s bicími. V 10 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 14 letech basu. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2024. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při okousávání nohou se uhodil a od té doby to má. Miluje filmy. Například Marečku, podejte mi basu nebo Basa se vrací. Na filmy kouká doma.

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. Za 7 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává jízdě na koni. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Basa na vrbě, Chtěl bych mít kapelu ze samých bas a Decibely basy.

Bicí

Hra na bicí ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2016. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává jízdě na koni. Hrozně Žere hudbu. Nej nej písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých bicích, a pak hned v pořadí jsou Zavři bicí když se červenám a Což takhle dát si bicí. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta