Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Saxofony

Když se v 13 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. I přes urputnou snahu stát se mistrem v vaření, je nakonec rád, že dal přednost stavění hradů z písku. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, a pak hned v pořadí jsou Saxofon na vrbě a Saxofon to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. Do big bandu se připojil v roce 2014. Je toho tolik, co dělá. Například miluje učení, numismatiku a čištění bazenů. Ale taky zbožňuje okousávání tužky, plavání a deskové hry. Je ohromující, že to všechno stíhá. Hrozně Žere hudbu. Nejbožštější písní je Saxofon to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Zavři saxofony když se červenám a Saxofony z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro saxofon ve svých 9 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2012. Nikdy ji příliš nezajímalo například stavění hradů z písku nebo okousávání nehtů. Zatímco sbírání nerostů a hornin a okousávání nohou věnuje naplno svůj volný čas. Sleduje filmy. Například Ať žijí saxofony!, Slunce, seno, saxofon, ale i Saxofon ve městě. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 8 letech. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2011. To dává dohromady do dneška již 15 let v big bandu. Mimo hudbu se věnuje opravování telefonů a pěstování fazolí, ovšem nebrání se ani stavění hradů z písku. Také miluje filmy. Například Ať žijí trumpety! nebo Padesát odstínů trumpet. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 4 rocích začal svižně s klarinetem. V 6 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 10 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2014. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stavění hradů z písku. Žere filmy. Například Vrchní trumpeta prchni, Dneska to roztočíme, trumpeto, ale i Ať žijí trumpety!. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Když se v 12 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2021. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při fandění fotbalu se uhodil a od té doby to má. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejoblíbenější písní je Ezop a trumpeta, a pak hned v pořadí jsou Trumpeta to je moje gusto a Decibely trumpety. A vůbec se ho neoposlouchají.

Trombóny

Začal hrát na trombón zhruba ve svých 11 letech. V big bandu hraje od roku 2017. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje truhlaření, fandění fotbalu a astrologii. Ale taky zbožňuje sbírání nerostů a hornin, nošení velké červené bedny se stojany a plavání. Je ohromující, že to všechno stíhá. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů trombónů nebo divadlo Romeo a trombón.

Na trombón začal hrát ve svých 13 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2024. To dává dohromady do dneška již 2 roky v big bandu. Je toho tolik, co dělá. Například miluje sport, numismatiku a sbírání nerostů a hornin. Ale taky zbožňuje truhlaření, čtení Méďy Pusíka a extrémní lyžování. Je ohromující, že to všechno stíhá. Hrozně Žere hudbu. Nejbožštější písní je Trombón to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si trombón a Trombón a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro klávesy ve svých 12 letech. V big bandu hraje od roku 2025. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá okousávání tužky. Hrozně Sleduje hudbu. Nejbožštější písní je Klávesy to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Decibely kláves a Klávesy na vrbě. A vůbec se ho neoposlouchají.

Kytara

Basa

Když se v 12 letech rozhodoval co dělat, basa byla jasná volba. V současnosti hraje v big bandu již 4 roky. Trochu lituje, že nikdy nezkusil závody na kancelářských křeslech, protože vždycky dal přednost stanování v zakázaných oblastech, pletení vlněných šál, sportu nebo šeptání do hrnce. Také žere filmy. Například Mlčení bas nebo Basa ve městě. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 10 let. Přidal se totiž v roce 2016. Kromě hudby se věnuje okousávání tužky, keramice a nošení velké červené bedny se stojany. Žere divadlo. Nejkoulikatější hrou je Továrna na basu z roku 1922 nebo Ze života bas. A vůbec divadlem žije.

Bicí

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro bicí ve svých 15 letech. V současnosti hraje v big bandu již 15 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pletení vlněných šál, protože vždycky dal přednost truhlaření, jízdě na koni, stavění hradů z písku nebo sbírání nerostů a hornin. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Zavři bicí když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Decibely bicích a Což takhle dát si bicí. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta