Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Začala hrát na klarinet zhruba ve svých 13 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 1 rok. Přidala se totiž v roce 2025. Mimo hudbu se věnuje šeptání do hrnce a pískání přes kousek trávy, ovšem nebrání se ani vaření. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Klarinet se vrací nebo divadlo Čekání na klarinet.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní učení, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2011. Trochu lituje, že nikdy nezkusila učení, protože vždycky dala přednost astrologii, sportu nebo stavění hradů z písku. Miluje filmy. Například Vrchní klarinet prchni, Marečku, podejte mi klarinet, ale i Tři klarinety pro Popelku. Na filmy kouká venku.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se sbíráním nerostů a hornin. Zbožňuje divadlo. Nejkoulikatější hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro saxofon nebo Saxofon na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

V 2 rocích začala svižně s trumpetou. V 4 rocích změnila k klarinetem. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 8 letech saxofon. A u toho už zůstala. V big bandu hraje od roku 2018. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. I přes urputnou snahu stát se mistrem v objíždení letních hudebních festivalů, je nakonec ráda, že dala přednost okousávání nehtů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Saxofon ve městě nebo divadlo Čekání na saxofon.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu hraje od svých 14 let. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidal se totiž v roce 2011. Trochu lituje, že nikdy nezkusil nahánění bodů u kapelníka, protože vždycky dal přednost okousávání nohou, degustaci vína, plavání nebo objíždení letních hudebních festivalů. Zbožňuje filmy. Například Vrchní trumpeta prchni, Padesát odstínů trumpet, ale i Ať žijí trumpety!. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 10 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2018. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se opravováním telefonů. Také žere filmy. Například Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo Trumpeta se vrací. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Když se v 9 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Kromě hudby se věnuje závodům na kancelářských křeslech, akvaristice a pískání přes kousek trávy. Hrozně Sleduje hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si trumpetu, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet a Zavři trumpety když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

Trombóny

Vyzkoušel flétnu, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2025. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví okousávání tužky nebo stanování v zakázaných oblastech. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trombón z Beverly Hills nebo divadlo Trombón na Karlštejně.

Vyzkoušel trumpetu, pak změnil k bicím, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2018. To dává dohromady do dneška již 8 let v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil vaření, protože vždycky dal přednost plavání, čištění bazenů, chytání motýlů nebo domácímu kutilství. Hrozně Miluje hudbu. Nejbožštější písní je Trombón na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů a Trombón a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

Vyzkoušel klávesy, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Mimo hudbu se věnuje extrémnímu lyžování a fandění fotbalu, ovšem nebrání se ani zalévání zahrady. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trombónech, Decibely trombónu a Trombón na vrbě.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

Na kytaru není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2010. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na kytaru sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se stavěním hradů z písku. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí kytary! nebo divadlo Čekání na kytaru.

Basa

Bicí

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na bicích. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2020. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na bicí sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při deskových hrách. Hrozně Sleduje hudbu. Nej nej písní je Což takhle dát si bicí, a pak hned v pořadí jsou Ezop a bicí a Decibely bicích. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta