Členové

Zpívat začala v 6 letech v DPS Jiskřička. V roce 2007 se začala věnovat sólovému zpěvu, od roku 2011 zpívá pod vedením Václava Třísky v ZUŠ Biskupská. Je členkou pěveckého sboru Pedagogické fakulty UK v Praze, studuje anglický jazyk a chová čtyři kočky.

Pochází z moravské metropole Kuřim, kde v 6 letech začínal se zpěvem ve sboru místní ZUŠ. Následně pokračoval na tišnovském gymnáziu, kde také zpíval ve sboru, a kde spolu se spolužáky založil vokální skupinu Shot-C, se kterou zpívá dodnes. V Big Bandu Biskupská je již několikátým zpěvákem. Snad vydrží déle než ostatní. Je velký fanoušek fotbalového klubu Arsenal FC.

Na flétnu hraje od svých 11 let, je absolventkou třídy Pavla Zajíce. V roce 2010 stála u zrodu big bandu pod vedením Milana Tolknera. Kromě hudby se věnuje informatice, tenisu a fotografování.

Na flétnu začal hrát až ve 30 letech a do té doby stihl vystřídat celou řadu koníčků. A i když se některým z nich věnoval opravdu dlouhou dobu a dost intenzivně, dnes už definitivně ví, co ty tři předchozí dekády beztak tušil: totiž že nejlepší je pro něj hudba.

Na klarinet hraje od svých 11 let, kdy začal docházet do třídy Antonína Polívky. Během let působil v několika orchestrech pod ZUŠ Biskupská, ale teprve angažmá pod Milanem Tolknerem ho donutilo pořádně cvičit. Mezi jeho další záliby patří motorismus, fotografování, psaní a ponožky.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní keramice, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Do big bandu se připojila v roce 2020. V budoucnu by chtěla na pletení vlněných šál založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Zbožňuje filmy. Například Kdyby tisíc klarinetů, Čtyři klarinety stačí, drahoušku, ale i Klarinety z druhého patra. Na filmy kouká venku.

Proč vlastně i po téměř 20 letech stále tak rád zasedá za notový part s klarinetem v ruce? No proto, že to je výborná relaxace a taky skvělá zábava si s dobrou kapelou zahrát známé melodie. A jelikož pracovní vytížení stále narůstá, musí narůstat i hudební relaxace – třeba v Big Bandu Biskupská.

Vyzkoušela saxofon, pak změnila k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2011. Tajnůstkářa. Je však jasně vidět, že ji baví nahánění bodů u kapelníka nebo lovení bouřek. Žere divadlo. Nejkoulikatější hrou je Ze života klarinetů nebo Klarinet a Julie. A vůbec divadlem žije.

Na klarinet hraje od svých 15 let. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidala se totiž v roce 2019. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pěstování fazolí, učení a pletení vlněných šál. Ale taky zbožňuje zalévání zahrady, lovení bouřek a závody na kancelářských křeslech. Je ohromující, že to všechno stíhá. Miluje divadlo. Nejkoulikatější hrou je ...

Na různé druhy saxofonů hraje již 23 let. Poté, co ukončila ZUŠ ve třídě Jiřího Kobra, se rozhodla věnovat samostudiu. Se zkušenostmi z vrchlabského big bandu se na podzim 2013 vnutila do Big bandu Biskupská. Mimo hudbu je zapálenou architektkou. Jejími hudebními vzory jsou Milan Tolkner, Charlie Parker, Bob Mintzer a Earth, Wind and Fire.

Nejprve začala hrát na flétnu, poté přestoupila na klarinet a od 14 let hraje na saxofon. Mimo hudbu patří mezi její koníčky výtvarka, čtení a cestování.

Hrála od šesti let na flétnu, později přestoupila na klarinet, s nímž v orchestru začínala. Když začala být nouze o saxofony, radostně přijala nový úkol a začala se učit na tenor saxofon. Má ráda zmrzlinu, přírodu, pastelky a bojí se pavouků. Je šťastná, když může něco vytvářet rukama a nemusí u toho mluvit.

V 4 rocích začal svižně s flétnou. V 6 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 10 letech saxofon. A u toho už zůstal. Za 1 rok v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Kromě hudby dává svůj volný čas okousávání nehtů, extrémnímu lyžování, objíždení letních hudebních festivalů a plavání. Miluje filmy. Například Kdyby tisíc saxofonů nebo Vrchní ...

Vyzkoušel klávesy, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. V současnosti hraje v big bandu již 12 let. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává lovení bouřek. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po saxofonech, Zavři ...

Vyzkoušela trombón, pak změnila k bicím, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na saxofonu. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2020. To dává dohromady do dneška již 6 let v big bandu. V budoucnu by chtěla na extrémním lyžování založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nej nej písní je Decibely saxofonu, a pak hned v pořadí jsou Saxofon a brabenec ...

Na saxofon začal hrát ve svých 14 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. Kromě hudby se věnuje okousávání nohou, pletení vlněných šál a pískání přes kousek trávy. Miluje filmy. Například Vrchní saxofon prchni, Saxofon z Beverly Hills, ale i Saxofony z druhého patra. Na filmy kouká venku.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro saxofon ve svých 14 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2019. Kromě hudby se věnuje jízdě na koni, čtení Méďy Pusíka, plavání a pletení vlněných šál. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Mlčení saxofonů nebo divadlo Saxofon noci svatojánské.

Na lesní roh hraje od svých 11 let, přičemž předtím se učila na klavír v ZUŠ Zbraslav. Patři mezi nejmladší členy orchestru, přesto pamatuje první koncerty z roku 2010. Mezi její zájmy patří jízda na koni, procházky se psem a vaření.

Hře na trumpetu se věnuje již 26 let a je absolventem třídy Milana Tolknera. Big band, pod vedením M. Tolknera, zakládal společně s hrstkou ostatních v roce 2010. Mimo hudbu ho zajímá informatika a profesionální gaučing.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 10 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při gymnastice. Zbožňuje filmy. Například Kdyby tisíc trumpet nebo Slunce, seno, trumpeta. Na filmy kouká doma.

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2014. Kromě hudby se věnuje okousávání nohou, sportu a extrémnímu lyžování. Žere filmy. Například Ať žijí trumpety!, Dneska to roztočíme, trumpeto, ale i Padesát odstínů trumpet. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: ...

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2013. Kromě hudby se věnuje učení, závodům na kancelářských křeslech a kloboučnictví. Žere divadlo. Nejbožštější hrou je Trumpeta v salonním coupé nebo Romeo a trumpeta. A vůbec divadlem žije.

Na trumpetu hraje od svých 9 let. Do big bandu se připojil v roce 2010. Kromě hudby se věnuje okousávání tužky, keramice, ale i extrémnímu lyžování. Žere divadlo. Nejbožštější hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro trumpetu nebo Trumpeta a Julie. A vůbec divadlem žije.

Na trombón hraje od svých 9 let. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2011. Kromě hudby se věnuje pojídání másla, nahánění bodů u kapelníka a objíždení letních hudebních festivalů. Také miluje filmy. Například Tři trombóny pro Popelku nebo Mlčení trombónů. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby se věnuje fandění fotbalu, pískání přes kousek trávy, domácímu kutilství a stanování v zakázaných oblastech. Sleduje filmy. Například Čtyři trombóny stačí, drahoušku, Ať žijí trombóny!, ale i Tři trombóny pro ...

Od první třídy byla žačkou Milana Tolknera na zobcovou flétnu a následně pokračovala na altovou flétnu. Po pěti letech jí kapelník řekl, že by mohla hrát na něco pořádného – a to na pozoun. Společně se Štěpánem Sedmíkem hráli u Tolknera nejprve na škole na Zbraslavi a poté v Biskupské. Nyní je to zhruba 14 let, co hraje.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 9 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2025. To dává dohromady do dneška již 1 rok v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil čištění bazenů, protože vždycky dal přednost chytání motýlů, fandění fotbalu, učení nebo poloprofesionálnímu pití vody. Také sleduje filmy. Například Kdyby tisíc trombónů nebo Tři trombóny ...

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má ...

Hra na klávesy ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 12 letech. Do big bandu se připojil v roce 2014. Mimo hudbu se věnuje nahánění bodů u kapelníka a okousávání tužky, ovšem nebrání se ani chytání motýlů. Sleduje filmy. Například Čtyři klávesy stačí, drahoušku, Ať žijí klávesy!, ale i Padesát odstínů kláves. Na filmy kouká venku.

Hra na kytaru ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 13 letech. Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na kytaru. Jednou se chce pletením vlněných šál živit, ale do té doby musí dělat deskové hry. Žere divadlo. Nejbožštější hrou je Továrna na kytaru z roku 1922 nebo Kytara noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro basu ve svých 8 letech. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil opravování telefonů, protože vždycky dal přednost šeptání do hrnce, pískání přes kousek trávy nebo plavání. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po basách, Decibely basy, Chtěl ...

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. V současnosti hraje v big bandu již 16 let. I přes urputnou snahu stát se mistrem v pěstování fazolí, je nakonec rád, že dal přednost fandění fotbalu. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na basu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři basy když se červenám, Basa a ...

V 7 letech začal s klarinetem. V 9 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech bicí. A toho už se nezbavil. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 16 let. Přidal se totiž v roce 2010. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví keramika nebo jízda na koni. Miluje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Bicí na mýtince ...